Důvěra

Jedním z nejvýznamnějších, ale i nejkomplexnějších fenoménů lidské psychiky je důvěra

Jedním z nejvýznamnějších, ale i nejkomplexnějších fenoménů lidské psychiky je důvěra. Umožňuje nám plánovat naše jednání, neboť jestliže někomu důvěřujeme, víme, jak se náš partner zachová, očekáváme, že nám tento partner bude vždy nakloněn.

Důvěřovat druhému znamená věřit, že má zájem o naše dobro a je ochoten pro to ledacos učinit. Důvěra je vlastně spolehnutí se na druhého, tedy jako sociální cit, který se utváří již v ranném dětství. Vede ke vzniku sebejistoty, tvořivosti a životnímu optimismu. Opakem je pocit úzkosti, který vede k nejistotě a nedůvěře k okolnímu světu. Jedním z nejhorších životních zážitků je pocit zrady. Vede k pocitu nenávisti k tomu, kdo důvěru zradil. Toto zklamání vede k tomu, že zrazený začne důvěru považovat za projev pošetilosti či dokonce hlouposti.

Důvěřivost vyžaduje nutně jistotu, že ten komu důvěřujeme, si to zaslouží. S důvěrou musíme zacházet opatrně. Bez ní by život nebyl možný. Představte si, že nikomu a ničemu nedůvěřujete. To bychom pak nemohli udělat vůbec nic. Sednout si za volant, zamilovat se, svěřovat se se svými starostmi a radostmi ... Všechny pochyby je nutno v jednom okamžiku zapomenout a oddat se důvěře v činnost či akt, k němuž jsme se nakonec rozhodli.

Důvěra má mnoho podob, k těm nejdůležitějším patří bezesporu důvěra v sebe sama a důvěra k druhému. Tyto dvě polohy bývají vzájemně propojené. Nemáte-li důvěru v sama sebe, jen stěží vzbudíte důvěru v jiných.

Důvěra a přátelství jsou takřka synonyma. Přátelům důvěřujeme, proto jsou přátelé. Přátelství bez důvěry je jako krásný den bez sluníčka. Silné přátelství je to, kde mezi dvěma lidmi panuje maximální důvěra.

Všechno dobré má být konzumováno s mírou. A tak je tomu i s důvěrou.

Vybrala z časopisu Sanquis, z textu prof. PhDr. Milana Nakonečného

Jana z Přerova

www.sanquis.cz