Nežádoucí účinky chemoterapie

U chemoterapie jsou nežádoucí účinky časté a provázejí aplikaci všech cytostatik. Některé účinky jsou všem lékům společné, některé jsou specifické pro určitá cytostatika nebo skupiny s podobným chemickým složením.

Řada problémů se dostavuje bezprostředně po aplikaci, další se vyskytnou po několika dnech či týdnech a mnohé se projeví se značným odstupem, po týdnech, měsících, nebo i letech.

• Nevolnost a zvracení
  Je známo, že po aplikaci cytostatik se většinou dostavuje nevolnost a zvracení. Reakce organizmu bývá velmi individuální, a proto je třeba jakékoli vzniklé potíže podrobně konzultovat s ošetřujícím lékařem. Dnes už je možno nevolnosti předejít výběrem vhodného medikamentu, ať už ve formě nitrožilních infuzí, nebo čípků, či tablet.

• Reakce v místě vpichu
  Opakovaná aplikace účinné látky do žíly může vyvolat bolestivé zduření v okolí vpichu. O každé známce zarudnutí či otoku je třeba neprodleně informovat ošetřujícího lékaře, který doporučí vhodné lokální nebo systémové řešení problému.

• Alergická reakce
  V průběhu aplikace cytostatika nebo bezprostředně po ní se může objevit alergická reakce na tento lék. Typickým projevem jsou červené skvrny po těle, zčervenání v obličeji, svědění, vyrážka v podobě krupice a otok. Mohou se také dostavit dechové potíže a v krajním případě může dojít i k poruše stavu vědomí. Každá pacientka je ale při aplikaci léku pod kontrolou zdravotního personálu a v případě uvedených potíží je ihned zahájena léčba, která problémy odstraní. 

• Horečka, zimnice, třesavka
  Příčinou je reakce organizmu na podané léčivo, která se dostaví v průběhu aplikace nebo několik hodin po ní. Vhodný medikament by měl opět doporučit ošetřující lékař.

• Úbytek bílých krvinek
  Kostní dřeň je ze všech zdravých tkání na chemoterapii nejcitlivější. Je to proto, že jde o krvetvornou tkáň, jejíž buňky se rychle množí a rostou, takže se stávají snadným terčem cytostatik.
  Ta mohou poškodit jak zralé krvinky v krevním oběhu, tak rezervní zásobu krvinek ve dřeni a bohužel také kmenové buňky, ze kterých se bílé krvinky vyvíjejí. Z tohoto důvodu je aplikace chemoterapie rozdělena do cyklů, v nichž po podání účinné látky následuje vždy týdenní až čtyřtýdenní přerušení, aby se zdravé tkáně poškozované léčbou mohly obnovit. Hladina bílých krvinek je při chemoterapii přísně sledována opakovanými vyšetřeními krevního obrazu.
  Pokles tvorby bílých krvinek je obvykle největší mezi 7. až 10. dnem od aplikace cytostatika. Proces tvorby nových bílých krvinek je možno urychlit pomocí růstových faktorů, o jejichž aplikaci rozhoduje ošetřující lékař.

• Infekce
  V důsledku poklesu počtu bílých krvinek po aplikaci cytostatik (viz výše) je snížena obranyschopnost organizmu. Ten je pak náchylný k infekcím různého druhu, jejichž původcem jsou bakterie, viry nebo plísně.
  Infekce se může projevit například jako zánět kůže, žil, sliznice dutiny ústní, trávicího traktu, močových cest, dýchacích cest, plic aj. Buď se vyskytnou jen problémy lokální, jako jsou bolesti při močení, bolesti při polykání, kašel, chrapot, dušnost, ucpaný nos, rýma, průjem a bolesti břicha, nebo problémy celkové, k niž patří slabost, únava, chřipkové příznaky, třesavka, zimnice, pocení či zvýšená teplota až horečka.
  Všechny tato příznaky je třeba neprodleně nahlásit ošetřujícímu lékaři, který rozhodne o způsobu léčby.

• Úbytek počtu krevních destiček
  Kromě bílých krvinek může v důsledku terapie cytostatiky, zvláště při kombinaci s radioterapií, dojít také k úbytku krevních destiček. Krevní destičky ovlivňují srážlivost krve a při jejich nedostatku vzniká riziko silného krvácení i z drobných ran.
  Problémy se dostavují i bez jakéhokoliv poranění - na těle se snadno tvoří modřiny a objevují se červené až fialové skvrny, tzv. petechie, dochází k samovolnému krvácení z nosu, dásní či pochvy a krev se může objevit i v moči nebo stolici, jak čerstvá, tak černá.
  Na tyto potíže je třeba ihned upozornit lékaře, který má k dispozici léky podporující srážlivost krve, případně může doplnit krevní destičky transfuzí.

• Ztráta vlasů
  Je známo, že po chemoterapii vypadávají vlasy. Některá cytostatika způsobují prořídnutí vlasů, po některých dojde k úplné ztrátě veškerého ochlupení včetně řas a obočí.
  Ze zdravotního hlediska jde o bezvýznamný účinek, ale pro ženu je ztráta vlasů velmi nepříjemná z hlediska společenského.
  Proto má každá pacientka nárok na částečnou úhradu nákladů na paruku. Poukaz jí vystaví ošetřující lékař. 

• Zánět ústní sliznice
  Cytostatická léčba, zvláště je-li kombinována s radioterapií, vyvolává zánět ústní sliznice. Po aplikaci cytostatika vznikne v ústech primární zánět, který se projevuje zduřením sliznice, jejím zarudnutím, krvácením, aftami, povlakem.
  Takto oslabená sliznice je pak náchylná k sekundární infekci, tj. plísňové, bakteriální či virové, k čemuž přispívá především úbytek bílých krvinek (viz výše).
  Poškození sliznice je velmi bolestivé, značně ztěžuje přijímání potravy a může ho zcela znemožnit. Pak je nutné zavést kašovitou či tekutou stravu a v krajním případě výživu sondou do žaludku.
  Sondy není třeba se obávat, zavádí se v celkovém umrtvení, vychází z žaludku na povrch těla přímo, nikoliv ústy, nijak nepřekáží a může tak sloužit, jak dlouho je třeba.
  Zároveň se aplikuje protiplísňová, antibakteriální či antivirová léčba. Úbytek na váze je nežádoucí a mohl by vést k přerušení terapie.

• Zánět střevní sliznice a průjem
  Střevní sliznice je na léčbu cytostatiky nejvíce citlivá. Zánět se projevuje nejčastěji bolestmi břicha, nadýmáním a průjmem. Lékaře je třeba upozornit v případě, že průjem trvá déle než jeden den.
  Základem léčby je dieta, nedráždivá, netučná a nenadýmavá strava s menším obsahem vlákniny, dostatečné množství tekutin. Při průjmu se ztrácí voda, draslík a jiné minerály, které lze doplnit stravou (meruňky, broskve, banány) nebo léky.
  Průjem je nutné léčit, aby nedošlo k rozvratu vnitřního prostředí organizmu, vyžadujícímu infuzní terapii.

• Zácpa
  Zácpa nebývá při chemoterapii častá, léčí se po konzultaci s lékařem projímadlem. Na zácpu učinkuje pohyb, dostatek tekutin, strava s vlákninou, ovoce, a to i sušené. 

• Poškození kůže a nehtů
  Některá cytostatika způsobují zarudnutí kůže, svědění, vysychání, zdrsnění až puchýřky a vřídky. Po některých zarudnou plosky nohou a dlaně rukou, omezuje se v nich cit a kůže svědí a bolí. Nehty bývají při chemoterapii křehké a lámavé a lůžka mohou hnisat.

• Anémie
  Červené krvinky jsou vůči cytostatikům ze všech krevních elementů nejodolnější, úbytek hrozí zejména při kombinaci chemoterapie s radioterapií.
  Nízký počet červených krvinek se projevuje únavou, slabostí, apatií, bledostí, dušností, závratěmi nebo krátkou ztrátou vědomí, když člověk prudce vstane.
  O stavu červených krvinek je lékař informován z krevního obrazu a jeho pokles může řešit transfuzí či nasazením speciálního růstového faktoru pro červené krvinky.

• Poškození jater
  V játrech se cytostatika odbourávají. Opakování více sledů chemoterapeutických kombinací může játra poškodit, což odhalí speciální testy na funkčnost jaterních buněk. Je to určitá daň za účinnou léčbu. Existují léky, které stav jaterních buněk zlepšují, nicméně dojde-li k poškození tohoto orgánu, znamená to určité doživotní omezení, co se týče stravy a alkoholu.

• Poškození plic
  Tato komplikace je vázána na některá cytostatika. Na plicích vznikne neinfekční zánět, který se projevuje dušností a dráždivým kašlem. Zánět může způsobit změny plicní tkáně, které mají trvalé následky v podobě dechových obtíží. Postižení plic po chemoterapii však nebývá časté.

• Neplodnost
  U mužů, kteří mohou výjimečně také onemocnět karcinomem prsu, má cytostatická léčba vliv na počet a funkčnost spermií, které mohou být příčinou genetické vady dítěte. U žen chemoterapie ovlivňuje hormonální produkci vaječníků, takže v průběhu léčby přestanou menstruovat.
  Přesto by měly při aplikaci cytostatik používat antikoncepční prostředky, protože otěhotnět v této době by bylo zcela nevhodné. Otázka návratu menstruační aktivity a případného těhotenství po ukončené terapii se řeší u každé ženy individuálně za spolupráce genetika, onkologa a gynekologa a je součástí léčebného plánu.

• Druhotná zhoubná onemocnění
  Vzhledem k tomu, že chemoterapie působí nejen na buňky nádoru, ale také na buňky zdravých tkání, je tu určité zvýšené riziko, že poškození zdravých buněk povede k vývoji dalšího nádorového onemocnění. Nejčastěji se sekundární nádory vyvíjejí z buněk krvetvorné tkáně, které jsou na cytostatika nejcitlivější. Druhotné nádory se mohou objevit dlouho po ukončení léčby, třeba po deseti i více letech. Obecně platí, že každý, kdo se jednou vyléčil z rakoviny, má větší tendenci onemocnět na další nádor.

• Srdeční komplikace
  Při chemoterapii může dojít k srdeční arytmii, případně až k srdečnímu selhání v důsledku náhlého křečovitého zúžení koronárních tepen.
  Komplikace se projevuje bušením srdce, dušností až bolestí a vyžaduje okamžitý zásah lékaře. Některá cytostatika mohou poškodit buňky srdečního svalu, což se projeví po dnech až týdnech zánětem srdečního svalu či jeho obalu.
  Nejzávažnější jsou ale pozdní projevy buněčných změn, kdy po několika měsících srdce ochabuje a posléze selhává. Těmto závažným komplikacím se při léčbě předchází - funkce srdce se pečlivě sleduje a přísně se hlídá kritická dávka léku, která nesmí být překročena.

• Poškození močového měchýře
  Tento nežádoucí účinek je velmi vzácný a je vázán na určitý druh léku. Při metabolickém odbourávání cytostatika vznikne akutní zánět sliznice močového měchýře spojený s krvácením.
  Tento akutní stav vyžaduje okamžitou pomoc lékaře. Riziko komplikace lze snížit příjmem dostatečného množství tekutin, které snižují koncentraci toxinů vylučovaných močí.

• Poškození sluchu
  Cytostatikum cisplatina, zvláště při opakované aplikaci, může poškodit speciální buňky ve vnitřním uchu. V případě počátečních projevů změny sluchu je třeba lék vysadit.

• Poškození ledvin
  Cytostatikum cisplatina poškozuje kromě sluchu také ledvinové kanálky, což se zjistí při vyšetření krve. Komplikaci lze předcházet příjmem dostatečného množství tekutin  a léků podporujících tvorbu moči.

• Poruchy nervů
  Cytostatika cisplatina či paklitaxel jsou neurotoxické. Mohou postihnout centrální nervový systém, což se projeví poruchami vědomí, zmateností, poruchou hybnosti, závratěmi, třesem nebo křečemi.
  Tyto komplikace jsou vzácné. Častěji se objevuje poškození periferních nervů spojené s poruchami citu v konečcích prstů, s omezením hybnosti, s třesem a s bolestmi ve svalech a kloubech.
  Zmíněné problémy se dají do určité míry upravit léky, závažné komplikace se řeší vysazením cytostatika.