Jak se připravit na rozhovor u lékaře

Když dojde na to, že můžete dostat informace od svého ošetřujícího lékaře, může se stát, že vzhledem k vašim emocím a obavám je pro vás těžké dávat správné otázky a nebo si zapamatovat odpovědi

Když dojde na to, že můžete dostat informace od svého ošetřujícího lékaře, může se stát, že vzhledem k vašim emocím a obavám je pro vás těžké dávat správné otázky a nebo si zapamatovat odpovědi.

Rozmyslete si předem, na co se budete chtít ptát, než půjdete k lékaři. Poznamenejte si, co se budete chtít ptát, na kousek papíru a ten si vezměte s sebou. Je-li to možné, vezměte si k lékaři někoho s sebou. Tato osoba vám může pomoci upamatovat se na to, co lékař řekl a také vám může pomoci dávat otázky, na které jste nevzpomněla. Lékaři by nemělo vadit, že si případně některé jeho odpovědi poznamenáte, abyste si je lépe zapamatovala. Když některé odpovědi nerozumíte, žádejte obšírnější vysvětlení. Dobrý přístup je, zopakovat vlastními slovy odpověď, kterou lékař dal. („Takže, jestli tomu dobře rozumím, říkáte, že...") Tak lékař pozná, jestli jste jeho odpovědi porozuměla a může přidat další vysvětlení, je-li to nutné. Velice často lékař nemůže dát jasnou odpověď, především ne na otázku týkající se budoucnosti. Ošetřování rakoviny obnáší ještě velkou míru nejistot. Tak je například situace, že určitá terapie je úspěšná v 60 %. Váš lékař vám to řekne, ale nemůže vědět, budete-li patřit k těm 60 procentům, u kterých terapie bude mít úspěch nebo k těm 40 procentům, u kterých úspěch mít nebude. V takových případech pomáhá, když budete vědět, jak lékař v průběhu léčby bude kontrolovat, zda na tuto léčbu reagujete (například pravidelná krevní vyšetření). Nejistota ve vztahu k onemocnění jako je rakovina se zajisté těžko nese, ale někdy je to realita, z které není úniku. Takže, řekne-li vám lékař, že něco je nejisté (výsledek určitého léčebného přístupu, průběh onemocnění) neznamená to, že vám něco zatajuje, ale naopak, že je k vám upřímný.

Tak vážné onemocnění, jako je rakovina, se vždy považuje za život ohrožující. Vaše první reakce proto často bude taková, že si zprávu o ní nebudete chtít připustit, schováte hlavu pod polštář a budete si myslet, že problém se sám vyřeší. Bohužel tomu tak není a takováto reakce nic nevyřeší. Nemoc je realita se kterou se musíte naučit vycházet a totéž platí také pro vaše přátele a členy rodiny.

Je celá řada pacientů, kteří po prodělání této nemoci říkají, že jim obohatila život, protože se naučili rozlišovat, kdo a co je v jejich životě důležité od toho, co je banální.

Pauline

Odkazy

Česká onkologická společnost - mapa psychoonkologické péče

http://www.linkos.cz/pacienti/psycholog.php?a=3