Sdělení diagnózy

Po tom, co jsme se ji samy dozvěděly, přichází těžký moment, jak to říci rodině a přátelům. Většinou nemáme ani ponětí, jak začít

Po tom, co jsme se ji samy dozvěděly, přichází těžký moment, jak to říci rodině a přátelům. Většinou nemáme ani ponětí, jak začít.

Je-li první osoba, která to má vědět, váš partner, tak jste ho asi vzala s sebou k lékaři a uslyšel vše již s vámi.

Byla-li jste však jediná, komu byla diagnóza sdělena a vy to budete oznamovat jiným, mohou pro vás být užitečné následující rady:

  • Postarejte se, aby se to  uskutečnilo ve vhodném prostředí. To znamená televize a rádio vypnuté, dveře zavřené a díváte se jeden na druhého.
  • Je lépe rozhovor nějak uvést, než se řekne to hlavní. Začít například: „Musím ti něco říci o svém zdravotním stavu."
  • Může také pomoci určité upozornění, jako „Vypadá to, že je to velice vážné." V případě, že  již víte, že podstoupíte-li těžkou terapii, jsou vaše vyhlídky dobré, tak to hned také sdělte.
  • Váš rozhovor se možná občas zadrhne, to není na škodu. Ale jestli vám to ticho je nepříjemné, můžete ho přerušit tím, že dáte nějakou otázku, jako „Na co teď myslíš?".
  • Je možné, že váš přítel/přítelkyně bude depresivní po tom, co se od vás dozvěděli. Můžete jim pomoci tak, že podtrhnete některé pozitivnější stránky vaší situace. Ale nepřekrucujte při tom skutečnost. Víte-li, že průběh nemoci je  nejistý, nesnažte se budoucnost přikrášlit, abyste to svým přátelům pro ten moment ulehčila. Účelem vašeho rozhovoru je přece to, že od nich očekáváte oporu a oni tudíž musí znát pravou skutečnost.

Pauline

Odkazy

Česká onkologická společnost - mapa psychoonkologické péče

http://www.linkos.cz/pacienti/psycholog.php?a=3