Moje odpolední relaxace

Všichni mi říkali, že bych se měla naučit relaxovat. Že bych měla v té dnešní hektické době trošku zvolnit. Že bych se měla uvolnit a myslet více na sebe. Že to pomáhá

Všichni mi říkali, že bych se měla naučit relaxovat. Že bych měla v té dnešní hektické době trošku zvolnit. Že bych se měla uvolnit a myslet více na sebe. Že to pomáhá.

Nebyla jsem zvyklá relaxovat, musela jsem se to naučit. Ale výsledek stál za to, jsem spokojenější a vyrovnanější.

Možná jste již samy zkoušely relaxovat, já se s vámi podělím o moje zážitky.

Vybrala jsem si odpoledne, kdy jsem měla pohodu, klid a čas jen sama pro sebe. Lehla jsem si, zatáhla žaluzie, zavřela oči a nechala myšlenky jen tak plynout. Nejdřív jsem zkoušela relaxovat při oblíbeném CD, ale nakonec mi bylo příjemnější jen tak ležet a jen tak být. Postupně jsem se soustředila na každou část svého těla, od hlavy až ke konečkům prstů. Při pomalém dýchání jsem si dokonale uvědomovala každou část svého těla. Po několika minutách jsem cítila příjemné teplo po celém těle, že jsou svaly volnější, celé tělo lehké a uvolněné. Někdy jsem takto vydržela i půl hodiny, ale většinou jen deset až patnáct minut. Myslím, že není důležitá doba, kterou v relaxaci strávíte, ale celkový prožitek a vaše soustředění. Když mi myšlenky lítaly kolem dokola, mohla jsem se snažit relaxovat, ale nebylo to k ničemu. Podle mě je dobré zkusit si uvolnit tělo a mysl alespoň občas, mě to vychází tak čtyřikrát do týdne.

Jsem ráda, že mě kamarádky přesvědčily, abych to zkusila, opravdu na tom něco je.

Jiřina