- Podzim?
- Nezůstávejte sama, nebojte se požádat svoje blízké o pomoc
- Jak být šťastná
- Říct nebo neříct pravdu?
- Potřebuji klid!
- Rakovina prsu zjištěná v těhotenství
- „Handicap? No a co ?“
- Důvěra
- Asertivita – vlídnost a laskavost se nevylučují
- Pocity ostatních
- Pocity pacientek
- Jak se stavět k emocím ostatních
- Nebojte se mluvit o rakovině prsu
- Sdělení diagnózy
- Zdravý citový život
- Ztráta zaměstnání a výdělku
- O přátelích, vnímání těla a o své osobnosti
- Zvracení po chemoterapii
- Rady ženám po ablaci prsu
- Mluvit o svých pocitech
- Zkušenosti se ztrátou
- O čem mluvit
- S kým mluvit?
- Anémie a únava
- Investujme do svých kostí
- Čím nakrmit vlasy
- Klipy v prsu jsou z titanu
- Asertivita a technika otevřených dveří
- Něco málo o asertivitě
- Moje odpolední relaxace
- Jak se připravit na rozhovor u lékaře
- Co na hlavu po chemoterapii
- Výlety na ozařování - říkala jsem tomu, že jezdím na solárko
O čem mluvit
Je třeba si uvědomit, že nemusíte vždy mluvit pouze o své nemoci. Mluvte klidně o všem možném, o čemkoliv, co vás právě napadne
Je třeba si uvědomit, že nemusíte vždy mluvit pouze o své nemoci. Mluvte klidně o všem možném, o čemkoliv, co vás právě napadne.
Ale rozhodnete-li se mluvit s někým o své nemoci, mohou vám následující tipy být prospěšné:
- Pokuste si předem určit o čem chcete mluvit a o čem nechcete.
- Není na škodu, když předem oznámíte, že chcete mluvit o něčem důležitém.
Například začít asi takto: „Ráda bych s tebou mluvila o něčem, co je pro mne nesmírně důležité. Máš pro mne čas?".
- Takový začátek má tu výhodu, že upoutáte pozornost toho, s kým chcete mluvit a současně dáte jasně najevo, že to je o něčem důležitém.
- Můžete také začít více obecně. Například: „Můžeme jednou mluvit o mé situaci?".
- Je-li to něco, co vás již delší dobu trápí, můžete klidně říci: „Již nějakou dobu (nebo: v posledních týdnech, v posledních dnech) mi stále leží v hlavě jedna věc". Tímto způsobem se klidněji dostanete k jádru věci o které chcete mluvit.
- Je dobře, když občas uděláte pauzu, abyste si ověřila, že ten/ta s kým mluvíte opravdu stačí sledovat, co říkáte. Můžete říci něco jako: „Rozumíš mi?" nebo „Stačíš mě sledovat?".
- Ke konci rozhovoru je dobré se znovu přesvědčit, že to co bylo řečeno, bylo také vzato na vědomí. Když jste o něco požádala, můžete to shrnout (jako kupříkladu: „Takže ty to zavoláš tvé matce?" nebo „Takže, ve středu vyzvedneš děti ze školy?"). Nezdráhejte se potom převést hovor na obyčejné věci. Rozhovory o obyčejných věcech tmelí lidské kontakty.
- Mnoho lidí se ptá, zdali v situaci, kdy předmětem rozhovoru je rakovina, není humor nemístný. Odpověď je asi taková: pokud jste až dosud šla životem s humorem, zkuste to neměnit. Humor je součástí strategie vyrovnat se s novou situací. Ohrožení se vnímá jako méně ohrožující, když se nad ním umíme pousmát. Byla-li jste v minulosti schopna zvládat krizové situace s humorem, bude se vám to teď hodit. Ale ne-li, pak není teď ten pravý čas s tím začít.
Pauline
Odkazy
Česká onkologická společnost - mapa psychoonkologické péče
http://www.linkos.cz/pacienti/psycholog.php?a=3