Jak se stavět k emocím ostatních

Je to sice zvláštní, ale často se stává, že ten kdo má rakovinu, má více problémů s emocemi ostatních (členů rodiny, přátel), než se svými vlastními

Je to sice zvláštní, ale často se stává, že ten kdo má rakovinu, má více problémů s emocemi ostatních (členů rodiny, přátel), než se svými vlastními.

Nevhodné reakce ostatních se dají vysvětlit tím, že když někdo určité emoce není schopen zvládnout, snaží se jim utéci, nepřipustit si je. Výsledek toho je, že se ten dotyčný raději pacientovi vyhýbá, aby nebyl konfrontován s emocemi, se kterými si neumí poradit.

Několik rad pro tyto případy:

• Snažte se city svých přátel rozpoznat. Když vidíte, že ten dotyčný není ve své kůži a křečovitě mluví o všem možném jiném, můžete se přímo zeptat: „Je to pro tebe těžké, když  budu mluvit o rakovině?" nebo „Určitě to pro tebe nebylo lehké teď za  mnou přijít!". To vašemu příteli/přítelkyni pomůže dát průchod jejich citům a mluvit o vaší nemoci.
• Pokuste se do rozhovoru vložit také svoje emoce; řeknete ku příkladu: "Tahle nemoc nás oba zaskočila" nebo „Vím, že si děláš starosti, co bude v budoucnu, ale to  já taky". Čím více si připustíte své vlastní emoce i emoce toho druhého, tím lehčeji se vám spolu bude mluvit.
• Někdo za vámi přijde a bude vyprávět, jak některé jiné pacientce se výborně vedlo a nebo naopak, jak to měla velice těžké. Bude vyprávět, že:„ paní X je již 20 let bez potíží a měla totéž co vy" nebo budou jmenovat některé, co na to zemřely. Nedejte se takovými řečmi ovlivnit. Každý člověk je jiný, každá rakovina prsu je jiná a teď se jedná pouze o vás.

Pauline

Odkazy

Česká onkologická společnost - mapa psychoonkologické péče

http://www.linkos.cz/pacienti/psycholog.php?a=3